Home |
Schola |
O Schole |
Vystoupení |
Nahrávky a ostatní |
Kontakty |
Fotogalerie |
Členové Scholy |
Mimoscholní aktivity |
Kniha návštěv |
Naše produkce |
Filmový klub |
Farní časopis |
Kunhuta.cz |
Ministranti |
Noha! |
Pepa
Pepa
Schola funguje jako celek už dlouhá léta. „Nová“ schola od sv. Kunhuty (oficiální název) navázala na působení „Staré“ scholy od sv. Kunhuty, která zpívala pod vedením Elišky Smetanové-Lankašové a zahrnovala hlavně členy dnešní hudební skupiny Fontána naděje a jiné neméně významné lidičky. Dále se ve vedení vystřídali: Ivča Pejchalová-Horáková a Honza Hubert. To už ale schola zpívala v jiném obsazení. Zde musíme podotknout, že členové se neustále mění. Žení se a vdávají, odchází, aby se starali o své rodiny, ale zároveň přijímáme s radostí nové hlásky. Významnou érou prošla schola pod vedením Jany Gregorové. Schola se omladila a výběrem písní i hudebním doprovodem jsme se zdokonalili. Když je řeč o hudebním doprovodu, tak nelze opomenout kytarová sóla Romana Horvátha a Marka Mika. Na basovku nás doprovázel Alan Koller, na klávesky Pepa Serdzik-všichni ze skupiny Fontána naděje, kteří se nyní věnují právě této skupině. Zůstal nám Marek, za což jsme mu vděční. :-)
Gabča
"Historyje"Tenhle článek by měl plnit funkci sondy do minulosti a srovnání s dneškem, prostě abychom všichni trošku poznali, o čem byla schola při jejím vzniku a o čem je teď. Zeptejte se někoho na ulici co je to schola a začne vzpomínat kam chodil do školy, že ho to nebavilo a mamince a tatínkovi se nelíbili jeho známky. V lepším případě narazíte na pár individuálů, kteří si vybaví, že to má něco společného s kostelem, snad i s hudbou. Nicméně nebuďme přespříliš optimističtí.
Tak začněme od začátkuVšichni pořád říkají, jak jsou lidé pokrokoví a jak jde všechno kupředu, ale v hudbě a pod. je lidstvo vlastně celkem konzervativní. Možná ani ne tak konzervativní, jako že se navrací ke starším motivům. Nesnaží se být tvůrčí. Např. skok v klasicismu zpět k antice, později i v renesanci. To vše svědčí o tom, že člověk je tvor pohodlný a rád se vrací k jistotám. Hudba byla nejdříve z čistě praktických důvodů (jako písmo), a postupem času se stala záležitostí spíše zájmovou a pro pobavení. Proč bychom se tedy s ní měli namáhat? Složitě vymýšlet další formy? Vývoj musí být spontánní. V úplně ranné historii hudba plnila hlavě náboženské účely. A cestou stoletími se dostala až k hudbě liturgické a ta se dál rozvíjela jako takové vlastní odvětví. Abysme se ale dostali přesně k tomu, k čemu chceme, musíme začít u 6. a 7. století, v době prvního rozkvětu Gregoriánského chorálu, jehož vznik je spojen s Řehořem Velikým, po kterém je i pojmenován. Byl to právě on, kdo sebral, částečně zkrátil a zrevidoval všechny tehdy používané náboženské zpěvy. Vznikl z toho tzv. Antifonář Řehořův (ale od podobných dějepisných názvů a zajímavostí se radši distancujme, z důvodu celkového zjednodušení textu). A díky tomuhle jeho činu a jeho velké mysli, která se zaobírala i výchovou pěveckého dorostu, vznikaly tzv. Scholy cantorum (Školy pěvců). A jsme doma. Schola je založena a můžeme existovat. Tímhle se hlavně nenechte zmást. Řehořův hlavní přínos byl v oblasti liturgie.
Podívejme se na některé oblasti konkrétněji.Gregoriánský chorál:
Jinak také jednohlasý liturgický zpěv římskokatolické církve bez doprovodných nástrojů a nejstarší forma zachovaná do dnešní doby beze změn. To samo o sobě už naznačuje, že se scholy překlenuly přes období jednodušší jednohlasé hudby, přes dobu, kdy vznikaly i 36-ti hlasé mše a ustálila se na nynější formě písniček pro potěchu. Schol, které ještě zpívají pravý gregoriánský chorál už je opravdu poskrovnu. Název Gregoriánský chorál vznikl ze slova chorus a ze jména Řehoře Velikého. Komu uniká spojitost mezi slovem gregoriánský a Řehoř, může si říct Gregor s háčky. Tedy Gřegoř. O jazykové stránce se nebavím. Doufám, že už je to jasné:-).
Formy:Gregoriánský chorál se dělí na 2 základní formy:
1) Žalmy - důraz kladen na vyjádření textu, takže jedna nota odpovídá jedné slabice - tzv. syllabický systém. Většinou mívali pouze jednu sloku.
2) zpěvy Aleluja (Aleluja-Jubilus) - na jednu slabiku připadá víc tónů, takže dochází ke značnému rozšíření melodie - tzv. mellismatický systém Chorál většinou zpívají sólisté nebo chór, někdy obě skupiny střídavě. Teď spíše farář, lid. Postupem času se více hudebních projevů přesunulo na větší počet lidí. Částečně i proto, že těles, která by mohla a měla zpívat na každé mši od Řehořových časů značně ubylo. A Nové Město to nezachraňuje. I tak vás zvu na každou první nedělní mši v měsíci. Snažíme se mít v tom systém.:-)
Funkce (vedoucího) scholy:Základ samozřejmě je, že vedoucí dokáže skladby správně pojmout, zařadit do bohoslužby, a zajistit tak její co nejlepší oživení. Měl by také dbát na to
1) aby se hudební prvky rozvinuly do umělecké formy - to se snad daří, ale nic se nemá přehánět
2) aby byla respektována liturgická funkcionalita - to se taky zadařilo
3) aby při zachování hudební samostatnosti všechno směřovalo ku prospěchu zpěvu obce - no prospěšné to je (minimálně pro nás)
Třetí bod se snad ani nesnažte pochopit. Důležité je, že zpěv přispívá k oživení, doplnění, rozvinutí bohoslužby a ponechat funkci písně jako modlitby. :-)
Jistě jste si všichni, kdo jste dočetli až sem, všimli, že úkony a repertoár scholy se značně změnili. Někdo nad tím možná nepřemýšlel, někomu to možná ani nedošlo. Každopádně dneska schola zpívá spíš pár písniček, které jsou k danému období a ty zařazuje do mše a pak několik, které jsou víceméně neutrální a jsou hlavně kvůli tomu, abychom nějak vyjádřili to co by z některých z nás za normálních okolností nevypadlo. Děkuji za pozornost, snad jste se dozvěděli i něco nového:-)
A zajímavost na závěr z trošku více hudebního světa:Ikdyž se jednohlasý zpěv na první pohled jednoduchý, některé skladby jsou psány přímo pro určitý chrám, pro jeho architektonické uspořádání. Skladatel musel být i částečně geniální, jelikož počítat s odrazem zvuku a jeho znění, je už opravdu náročné. Zkuste si to vy pro svůj vlastní obývací pokoj nebo do novoměstského kulturního domu. Hodně štěstí;-)
Pawcza